Onemocnění GIT - Vředy duodena a tlustého střeva

21.03.2025

Duodenální vředy

Duodenální vředy jsou často spojeny s těžkými stupni vředového onemocnění žaludku, některé studie uvádějí téměř 50 %. Jedná se o zánětlivé změny na epitelu tenkého střeva.   

Příznaky jsou téměř totožné jako u žaludečních vředů:

  • Ztráta chutí k jídlu, postupné hubnutí.

  • Projevy diskomfortu při manipulaci a tréninku.

  • Opakující se koliky.

  • Často se vyskytující páchnoucí průjem.

  • Úlevová poloha v leže, kdy se kůň opírá o hrudní kost, přední končetiny má natažené dopředu jako pes.

Příčiny vzniku jsou obdobné jako u žaludečních vředu. Dochází k naleptání epitelu tenkého střeva kyselinou přicházející spolu s tráveninou a narušení ochranné bariery střeva. To může být vlivem nesprávného krmení, nebo i nadměrného stresu. Existují důkazy, že u koní, kteří konzumují spolu s pastvou písek, může docházet ke snížení střevní motility. V namáhané oblasti v důsledku hromadění písku dochází ke snížení prokrvení střevní výstelky, které má za následek ulcerace.

Existují případy, kdy byly zjištěny kombinované vředy v oblasti jícnu, žaludku a duodena u hříbat mladších 2 let. Mnoho z těchto koní měli opakující se koliky. V těžkých případech může dojít k perforaci střeva a následně může dojít až k zánětu pobřišnice s vysokou teplotou, u neléčených koní se rychle rozvíjí těžké kolikové stavy. 

Léčba a prevence je totožná jako u žaludečních vředů. Používá se lék Omeprazol, ten by měl omezovat tvorbu žaludeční kyseliny spolu se Sukralfátem, který urychluje hojení, tím, že vytváří kolem vředu ochranou barieru nebo Pektin-lecitin, který zvyšuje celkovou koncentraci hlenu. Cílem léčby je zvýšení pH žaludku na alespoň 4 po dobu alespoň 16 hod, protože pH žaludku ovlivňuje pH tráveniny, která následně prochází do střeva. Prevencí je stejně jako u žaludečních vředů dostatečné množství objemného krmiva, krmení zásaditých krmiv a správně volená krmná dávka. Dále se vyvarujme neúměrnému vystavování stresu a optimalizujme tréninkový plán.



Vředy tlustého střeva

Vředy tlustého střeva(RDC) nejsou tak rozšířené jako žaludeční vředy, avšak jejich výskyt u koní, především sportovních není zanedbatelný. Odhadovaný výskyt u sportovních koní je kolem 65 %. Jedna se o zánětlivé narušení epitelu tlustého střeva.

Příznaky:

  • Typické jsou opakující se koliky.
  • Úbytek hmotnosti.
  • Matná srst.
  • Změna postoje.
  • Řídké vykaly, nebo "konečníková voda", někteří dokonce mohou mít naopak suchou malou stolici.
  • Přeskakování ve cvalu, díky bolesti pravé zadní končetiny, celková slabost zadních končetin a nevysvětlitelné kulhání, přetěžování levé zadní končetiny. Bolest způsobená zúžením a spasmem psoasového(velký bederní) svalu, dysfunkce obratlového kloubu zejména v dolní bederní a křížové oblasti.
  • Kůň je citlivý na zapínání podbřišníku, palpaci v určitých bodech(např. pravá strana břicha).
  • Laminitida.
  • Abnormální výsledky krevních testů s nízkým počtem bílých krvinek, nízkou celkovou bílkovinou, nízkou hladinou vápníku a draslíku v krvi, zvýšením proteinů akutní fáze včetně fibrinogenu a sérového amyloidu A spojeného s nespecifickou kolikou.
  • Lehání na levý bok, aby kůň odlehčil pravé straně břicha, kde se nachází tlusté střevo.  

Zde dochází k možné záměně se žaludečními vředy. Pokud je zvolená léčba jako u žaludečních vředů, tak nebývá efektivní. Ve studii z roku 2003 bylo zjištěno, že 87 % koní ze vzorku mělo EGUS a 63 % vředy tlustého střeva. To znamená, že více než polovina z pozorovaných koní měla obojí. 


Proč vznikají?

  • Ulcerace mohou vznikat masivním začervením, především malými Strongylidy, kteří narušují střevní výstelku. V případě odčervení sloučeninami, které usmrcují encystované Strongylidy hrozí intenzivní zánětlivá reakce a odlupování střevní výstelky tlustého střeva a následně vznik ulcerací. Paraziti poškozují zadní střevo koně tak, že se uchytí na sliznici a za sebou zanechávají důlek, který se může infikovat.

  • Diety s vysokým obsahem škrobu, mohou vyvolávat nárůst kyseliny mléčné vlivem bakteriální fermentace a může dojít ke zvýšení kyselosti tlustého střeva - acidóza.

  • Vysoký objem špatně stravitelné vlákniny, především v seně, může způsobovat zvětšení střeva ("senné břicho"). Pokud dochází k roztažení stěny tlustého střeva, dochází také k většímu kontaktu s pravou břišní stěnou a při pohybu ke tření. Ke tření dochází především ve cvalu, kdy neustálý třecí pohyb může způsobit zánět vnější vrstvy střeva a to vede ke snížení prokrvení vnitřní vrstvy střeva a jeho výstelky. V závažných případech může acidóza zadního střeva vést k laminitidě, kolice, průjmu a sepsi.

  • Dalším důvodem může být uvolňování stresových hormonů u těžce pracujících koní, které snižují imunitu střev a může dojít k pomnožení "špatných" bakterií. Chronický stres vedoucí k chronicky vysokým endogenním plazmatickým koncentracím kortizolu.

  • Dále to může být nadužívání nesteroidních antiflogistik, tedy protizánětlivých léku na bolest(zejména Fenylbutazon). NSAID mají mimo jiné účinek na potlačení imunity a prokrvení tlustého střeva a jeho výstelku, která následně devitalizuje a umožňuje bakteriální invazi a ulcerace.

  • Infekční onemocnění jako Salmonelóza požitá na kontaminované pastvě a související zánětlivé onemocnění střev(IBD) může zvýšit riziko ulcerace.


Diagnostika:

  • Testování na výskyt čerstvé krve v hnoji, může ukázat na krvácení stěny tlustého střeva, stejně jako u lidí. SUCCEED Equine Fecal Blood test(Freedom Health) dokáže detekovat přítomnost hemoglobinu a albuminu v koňských výkalech a to svědčí o poškození střevní sliznice únikem bílkovin a krve. Pokud test detekuje přítomnost hemoglobinu i albuminu, je velká pravděpodobnost onemocnění tlustého střeva. Pokud je ve stolici přítomen pouze hemoglobin, pak je pravděpodobnější krvácení ze žaludku. 
  • Sliznici tlustého střeva lze vidět sonograficky pouze omezeně, měří se tloušťka stěny. Tlusté střevo proto nelze kompletně vyšetřit bez operace nebo nekropsie. Je však dobrým nástrojem k ostatním příznakům.
  • Biochemie je užitečná při ulceraci tlustého střeva, protože hypoalbuminémie je společným rysem generalizovaného onemocnění tlustého střeva. Hypokalcémie se obvykle vyskytuje souběžně s hypoalbuminémií, protože velké procento vápníku v krvi je vázáno na albumin. Hematologické výsledky jsou různé a mohou vykazovat zvýšený počet bílých krvinek s možným zvýšením fibrinogenu nebo sérového amyloidu A. Nálezy abdominocentézy jsou nespecifické; může dojít ke zvýšení počtu bílých krvinek a zvýšení celkového proteinu v závislosti na závažnosti onemocnění.

Presná diagnóza vředů tlustého střeva u koní nelze provést bez vizualizace sliznice tlustého střeva. Lze ji ale provést na základě výše uvedených příznaků, po vyloučení jiných podobně se projevujících onemocněních jako např. Salmonelóza, kritické začervení, EGUS(avšak vředy nevykazují takovou biochemii).


Léčba:

  • Minimalizace stresu.
  • Častější krmení v menších dávkách. Ideální je používání kompletně granulovaného krmiva obsahujícího alespoň 30% vlákniny, tedy snížení množství sena(dlouhé vlákniny). Krátkodobá pastva víckrát denně minimalizuje stres a prospívá střevu. Přidat do krmení kukuřičný olej, či jiný olej bohatý na omega-3 mastné kyseliny. 
  • Psyllium je vhodné k léčbě vředů tlustého střeva, obsahuje totiž vlákninu odolnou vůči amyláze, která je hydrolyzována střevními bakteriemi na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty jsou důležitým zdrojem energie pro buňky tlustého střeva a mají pro ně protizánětlivé účinky, tím zlepšují jejich funkci hojení. Promaže krmivo a zkrátí dobu průchodu trávicím traktem. Zvyšuje také obsah vody ve střevě, což je prospěšné.
  • Sukralfát působí jako ochranná bariera vředu, jeho účinky nejsou klinicky prokázané v léčbě vředů tlustého střeva, ale stojí za zvážení.
  • Důležitý je pravidelný příjem vody pro udržení hydratace střevního obsahu.
  • Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí léčby, udržují stálé prostředí ve střevě a optimální pH. Mezi běžné probiotické kmeny pro koně patří: Lactobacillus, Enterococcus, Bifidobacter, Streptococcus a také kvasinky.

Zlepšení klinických příznaků by mělo být pozorováno během 1-2 týdnů, avšak hojení střeva bude trvat déle, v průměru 3-4 měsíce. Je dobré pravidelně sledovat krevní obraz, protože snížení koncentrace albuminu indikuje, že léčba zabírá.


Zajímavosti:

Studie Dr. Pellegriniho z roku 2005 je v současnosti jediným publikovaným rozsáhlým výzkumem, který byl na onemocnění tlustého střeva proveden. Studie byla provedena na texaských jatkách a zahrnovala pitvu více než 500 koní. Bylo známo, že 180 z těchto koní jsou výkonnostní koně a vředy na tlustém střevě byly nalezeny u 63 % těchto koní(87 % mělo žaludeční vředy). Ve zbývající skupině koní mělo 44 % vředy na tlustém střevě a 55 % žaludeční vředy. Vzhledem k tomu, že tito koně byli na jatkách, výsledky studie nemusí nutně odrážet obecnou populaci koní a důvody, proč byli koně odvezeni na porážku, nebyly vždy k dispozici. Jednalo se o velkou skupinu zvířat s velkým výskytem vředu, to nám ukazuje, že se jedná o běžné onemocnění této doby a je důležité tomu předcházet úpravou managementu koní.