Vředy neboli EGUS (Equine gastric ulcer syndome) je erozivní a ulcerozní onemocnění žaludku koně. V překladu se jedná o "oděrky" a zánětlivé změny na žaludeční stěně.  

Žaludek koně je rozdělen do dvou odlišných oblastí - jícnové nebo nežlaznaté oblasti a žlaznaté oblasti. Oblast jícnu neboli skvamózní sliznice pokrývá přibližně jednu třetinu koňského žaludku, je bez žláz a je pokryta vrstevnatým dlaždicovým epitelem podobným tomu v jícnu. Oblast žláz pokrývá zbývající dvě třetiny žaludku a obsahuje žlázy, které vylučují kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, hydrogenuhličitan a hlen. 

EGUS se rozděluje na dva pojmy, které označují oblast žaludku, které se to týká:

• ESGD - Skvamózní žaludeční onemocnění koní - na dlaždicovém epitelu žaludku.
• EGGD - Glandulární žaludeční onemocnění koní - na žlažnatém epitelu žaludku.

Vředy na dlaždicovém epitelu žaludku vznikají zvýšenou expozicí sliznice žaludeční šťávou, která díky obsahu kyseliny "naleptává" sliznici, popř. sníženým průtokem krve žaludeční sliznicí. Přímou roli hraje strava a pohyb koně. Při pohybu a zátěži je obsah žaludku(v případě prázdného pouze žaludeční šťáva) vytlačován nahoru(nad margo plicatus), může se jednat i o jakýkoliv rychlejší pohyb než krok. Riziko poškození epitelu se zvyšuje hladověním, intenzitou a délkou tréninku úměrně tomu, jak dlouhou dobu je sliznice vystavována působením kyselin. Velkou roli hraje bakteriální fermentace vysoce koncentrované stravy, díky čemuž vnikají další kyseliny.

Vředy na žláznatém epitelu  - jejich vznik není dosud přesně vysvětlen. Tato sliznice je vystlána žaludečním hlenem, komplexní směsí glykoproteinů, vody, elektrolytů, lipidů a protilátek, které poskytují přirozenou ochranu před neustále sekretovanými kyselinami. Má se za to, že vznik těchto vředů je následkem rozpadu této ochranné bariery. Což může být způsobeno působením bakterií, nadměrnému vystavení nesteroidních antiflogistik nebo nadměrnému vystavování stresu a nižší odolností jedince.

Konzumace koncentrovaného krmiva u koní je považována za predisponující faktor pro vznik žaludečních vředů, protože souvisí s vysokou a konstantní hladinou gastrinu v krvi a protože obsahuje vysoké množství nestrukturálních sacharidů. Koncentrát může fermentovat v žaludku a tím dochází k tvorbě vysoké hladiny těkavých mastných kyselin (VFA), které snižují pH žaludku, což vede k ulceraci(Andrews et al., 2005). 

Za příznaky přítomnosti vředů jsou považovány:

• špatný příjem krmení, hubnutí, průjem,
• nekvalitní srst, 
• stereotypní chování (zlozvyky nebo např. okusování dřeva),
• reakce na palpaci v určitých místech(např. dotahování podbřišníku), 
• nedostatečná výkonnost, 
• opakující se kolikové bolesti a úlevové nepřirozené postoje.

Kůň může vykazovat i pouze jeden příznak. Koně, kterým je gastroskopicky potvrzená přítomnost vředu, jsou často dobře nakrmení a krmitelní a vykazují pouze diskomfort při sedlání či jiné manipulaci.

Gastroskopie je jedinou spolehlivou metodou k potvrzení žaludečních vředů. K léčbě se používá lék Omeprazol, ten by měl omezovat tvorbu žaludeční kyseliny spolu se Sukralfátem, který urychluje hojení, tím, že vytváří kolem vředu ochranou barieru nebo Pektin-lecitin, který zvyšuje celkovou koncentraci hlenu. Omeprazol má ovšem u vředů na žlaznaté sliznici mnohem menší účinnost, díky přítomnosti kyselin, které tlumí méně než 12 hod. Při potvrzení bakteriální infekce se spolu s Omeprazolem nasazují antibiotika, není to ale obvyklé. Cílem léčby je zvýšení na pH alespoň 4 po dobu alespoň 16 hod. Hojně se dále rozvíjí podpůrná léčba bylinkami, tomu budu věnovat samostatný článek.

Důležitá je především prevence

• Dostatečné množství objemného krmiva, tak aby kůň nehladověl.

• Krmení zásaditých krmiv a správně zvolená krmná dávka. Snížení škrobů v krmivu snižuje produkci těkavých mastných kyselin a proto se zvyšuje pH žaludku.

• Vyvarovat se neúměrnému vystavování stresu, což může pro různé jedince představovat různé věci, nicméně je dobré zmínit, že se může jednat i o stájové prostředí, případně hyearchii stáda.

• Optimalizace tréninku.

Zajímavosti:

• Bylo zjištěno, že výskyt vředů na žlaznaté sliznici je častější u teplokrevných koní, na rozdíl od plnokrevných(kteří jsou obvykle krmeni koncentrovanější krmnou dávnou) a u teplokrevných koní s lézemi byla zjištěna vyšší kortizolová odezva, tzn. že jsou náchylnější ke stresu.
• Vyšší výskyt byl také zaznamenán u koní s nepravidelným managementem.
• U teplokrevných koní bylo zjištěno, že mají vyšší pravděpodobnost EGGD(Luthersson et al, 2010b; Monki a kol., 2016). 
• U plnokrevných dostihových koní byl trenér identifikován jako rizikový faktor nezávisle na dalších okolnostech tréninku(Habershon-Butcher et al, 2012).
• Fyziologické stresy jako hypotenze popř. ischemie se podílejí na rozvoji onemocnění na žláznaté sliznici u hříbat(Furr et al, 1992).
• Neexistují žádné důkazy o tom, že by se na patogenezi EGGD podílely bakterie. Ačkoli Helicobacter pylori se často podílí na tomto onemocnění u lidí. 
• U hříbat bylo prokázáno, že Sukralfát chrání před vyvolaným gastrointestinálním poškozením vysokými dávkami NSAID(Geor et al, 1989), ale neposkytlo větší účinek než kukuřičný olej při hojení vyskytujících se žaludečních lézí(Borne, 1993).
• Zatímco denní půst snižuje pH v žaludku, noční půst má malý účinek(Husted et al, 2009).
• Dlouhodobě působící Omeprazol podávaný intramuskulárně jako způsob léčby? Dlouhodobě působící přípravek Omeprazolu, který se podává intramuskulární injekcí ve 4 mg/kg byl hlášen jako účinnější než orální podání ve vztahu ke zvyšování pH v žaludku(Sykes et al, 2017b). Po intramuskulárním podání dlouho působící injekce, dochází k výraznému potlačení kyseliny po dobu 4 až 7 dnů, poté pH postupně klesá. Podávání se doporučuje každých 5-7 dní.
• Lék Misoprostol je analog prostaglandinu a je stále populárnější léčbou EGGD proto, že má více mechanismů působení. Misoprostol potlačuje produkci kyseliny (Sangiah et al, 1989) a inhibuje neutrofilní zánět (Martin et al, 2017) a je tedy logická léčba EGGD. Studie k účinnosti tohoto léku jsou zatím nedostatečné a hrozí nežádoucí účinky jako ztráta kontraktility hladkého svalstva(riziko kolik).
• U koní s prodělanými vředy na žlaznaté sliznici nebo u těch, u kterých se předpokládá dispozice pro jejich vznik může být přínosné přidávání oleje do KD. Přidat můžeme olej kukuřičný nebo levnější variantu olej řepkový, který obsahuje lepší poměr omega 3 až 6 mastných kyselin. 
• Mrkev díky vysokému obsahu vápníku chrání dlaždicový epitel žaludku.
• Ve studiích je uváděno, že spolu se žaludečními vředy trpí téměř 50 % koní duodenálními vředy.
• Podle studií z roku 2005 je EGUS diagnostikován u 40-90 % pracujících koní.
• Odhadovaný výskyt vředů u hříbat je od 20 do 50 %.